Tři roky doma, plné dny s dítětem, minimum spánku a pocit, že zvládnete úplně všechno. Pak přijde okamžik, kdy otevřete dveře kanceláře, obchodu nebo firmy a zjistíte, že svět mezitím utekl o několik kilometrů dopředu. Návrat do práce po mateřské a rodičovské dovolené bývá pro mnoho žen mnohem větší šok než samotný porod.
Je to okamžik, na který vás nikdo nepřipraví. Celé roky chráníte svou malou holčičku, učíte ji jezdit na kole, vodíte ji do školy a snažíte se být tím nejlepším tátou na světě. A pak jednoho dne zazvoní zvonek. Dcera otevře dveře a s úsměvem oznámí: „Tati, tohle je můj přítel.“
Kdysi to bylo jednoduché. Narodil se syn po dědovi, dcera po babičce a nikdo neřešil, jestli jméno zní dost „instagramově“. Jenže dnešní rodiče? Ti chtějí originalitu za každou cenu. A někdy to vypadá, že vybírají jméno dítěte stejně, jako si vybírají jméno pro francouzského buldočka. Čím zvláštnější, tím lepší. V porodnicích už dávno nevládnou jen klasické Marie a Josefové.
Někdy stačí opravdu málo, aby dítě ve škole nezažívalo pocit studu, vyloučení nebo hladu. Pro většinu z nás je školní oběd samozřejmost. Pro tisíce českých dětí ale představuje něco, co si jejich rodina momentálně nemůže dovolit.
Mateřství bývalo dlouhá desetiletí vykreslováno jako období štěstí, klidu a naplnění. Realita dnešní doby ale vypadá jinak. Moderní matky jsou pod obrovským tlakem — mají být perfektní partnerkou, usměvavou mámou, zvládat domácnost, dobře vypadat, ideálně ještě pracovat a mít „dokonalý život“ na sociálních sítích. A právě v tomhle tlaku se podle odborníků skrývá jeden z důvodů, proč stále více žen
Kdysi stačilo pár nafouknutých balonků, bublifuk, domácí bábovka a deset dětí pobíhajících po zahradě. Dětské narozeniny bývaly obyčejnou rodinnou událostí, na kterou si člověk vzpomněl hlavně kvůli tomu, že snědl moc dortu a dostal pastelky nebo lego. Jenže dnešní realita připomíná spíš malou svatbu, event pro influencery nebo festival pro Instagram.