Vláda chce dětem vzít celý rok školy! Odborníci varují: Tohle může být největší chyba českého školství za poslední roky

České školství čelí jedné z největších debat posledních let. Ve veřejném prostoru se objevil návrh na zrušení deváté třídy základních škol. Podle zastánců by se tím výrazně snížily výdaje státu a mladí lidé by mohli o rok dříve nastoupit na střední školy nebo do zaměstnání. Kritici však upozorňují, že podobný krok by mohl mít dlouhodobé dopady na vzdělávání celé generace.

Diskusi otevřel premiér Andrej Babiš, který uvedl, že je připraven se o této možnosti bavit. Podporu myšlence vyjádřili také představitelé SPD. Argumentují především tím, že stát by mohl v budoucnu ušetřit desítky miliard korun a mladí lidé by začali dříve odvádět daně i sociální pojištění.

Jenže právě ekonomické argumenty jsou podle řady odborníků problematické. Analytici upozorňují, že odhady úspor vycházejí z velmi optimistických scénářů a skutečné finanční přínosy mohou být výrazně nižší. Navíc by případné úspory nepřišly okamžitě, protože změna celého vzdělávacího systému by si sama vyžádala značné investice.

Ještě důležitější je ale otázka, co by podobná reforma znamenala pro samotné děti.

Devátá třída totiž není pouze posledním rokem povinné školní docházky. Pro mnoho žáků představuje období, kdy výrazně dozrávají, učí se větší samostatnosti a připravují se na přechod do mnohem náročnějšího prostředí středních škol. Psychologové dlouhodobě upozorňují, že rozdíl mezi čtrnáctiletým a patnáctiletým dítětem bývá z hlediska psychického vývoje velmi významný.

Právě rodiče často vidí, jak velký posun jejich děti během posledního roku základní školy udělají. Mnozí teprve v deváté třídě získají větší jistotu, zlepší studijní výsledky nebo si definitivně ujasní, jakým směrem chtějí pokračovat.

Podle odborníků by na případném zrušení deváté třídy nejvíce doplatily děti ze sociálně slabších rodin. Rodiny, které mají možnost financovat doučování nebo dětem věnovat více času při přípravě na přijímací zkoušky, by situaci zvládaly snáze. Děti bez podobného zázemí by však přišly o důležitý rok vzdělávání, který může rozhodnout o jejich dalším studiu i budoucí kariéře.

Změna by zároveň znamenala rozsáhlý zásah do celého školského systému. Bylo by nutné upravit rámcové vzdělávací programy, přijímací řízení, obsah učiva i kapacity středních škol. První roky po zavedení reformy by navíc pravděpodobně přinesly organizační komplikace a zvýšené náklady, nikoli očekávané úspory.

Rezervovaný postoj zaujímá i ministr školství Robert Plaga, který upozornil, že podobně zásadní změnu nelze připravovat pouze s cílem ušetřit peníze. Ministerstvo školství podle dostupných informací připravuje analýzu možných dopadů a zdůrazňuje, že případná reforma musí vycházet především z potřeb žáků.

Debata o zrušení deváté třídy přitom není úplně nová. V minulosti se objevily návrhy na změnu struktury vzdělávání, které však počítaly s jiným rozložením povinné školní docházky, například přesunem části výuky na střední školy. Současná diskuse je ale specifická tím, že hlavním argumentem jsou rozpočtové úspory.

Odborníci připomínají, že vzdělávání nelze hodnotit pouze podle toho, kolik stojí. Každý rok kvalitního vzdělávání zvyšuje šance na lepší uplatnění na trhu práce, vyšší příjmy i lepší orientaci v běžném životě. Pokud by děti získaly méně znalostí nebo byly nuceny rozhodovat o své budoucnosti o rok dříve, mohlo by to mít dlouhodobé důsledky nejen pro ně samotné, ale i pro celou českou ekonomiku.

Pro rodiče je navíc podstatné, že čtrnáctileté dítě často ještě není připravené rozhodnout o svém budoucím povolání. Devátá třída dnes nabízí prostor pro návštěvy dnů otevřených dveří, konzultace s kariérními poradci, učiteli i rodiči. Právě tento čas může být rozhodující pro správnou volbu střední školy.

Zastánci návrhu poukazují na to, že některé evropské země mají vzdělávací systém nastavený odlišně. Odborníci však upozorňují, že zahraniční modely nelze jednoduše kopírovat bez komplexních změn celého školství.

Jisté je zatím pouze jedno. O zrušení deváté třídy se vede politická i odborná debata, žádná změna zatím nebyla schválena. Už nyní je ale zřejmé, že pokud by se návrh skutečně proměnil v zákon, dotkl by se statisíců českých rodin. A právě proto by měl být každý podobný krok podložen důkladnými analýzami, nikoli pouze očekáváním rozpočtových úspor.