Škola skončila, praxe chybí. Přesto můžete získat lepší práci než lidé s několika lety zkušeností

První práce není pokračováním školy

Dokončení střední nebo vysoké školy bývá spojeno s představou, že další krok je jednoduchý: vytvořit životopis, rozeslat několik žádostí a počkat na telefonát od zaměstnavatele. Realita pracovního trhu je ale často jiná.

Absolvent může během prvních týdnů narazit na zdánlivě jednoduchý problém. Firmy hledají zaměstnance se zkušenostmi, zatímco člověk čerstvě po škole je přirozeně nemá. Může mít výborné známky, znalosti z oboru a dokončené vzdělání, ale proti kandidátovi, který už několik let pracoval, se může cítit v nevýhodě.

To však neznamená, že absolvent nemá šanci. Naopak. Firmy často nehledají pouze člověka, který už všechno umí. Hledají také někoho, kdo má potenciál, je spolehlivý, dokáže se učit a bude do týmu dobře zapadat.

První zaměstnání proto není jen testem vašich dosavadních znalostí. Je především ukázkou toho, co můžete firmě nabídnout do budoucna.

Životopis absolventa nemusí být prázdný

Jednou z největších chyb absolventů je vytvořit životopis, který vypadá jako omluva za nedostatek pracovních zkušeností.

Pokud v něm stojí pouze název školy, obor a informace, že hledáte první zaměstnání, zaměstnavatel dostává jen velmi málo důvodů, proč vás pozvat na pohovor.

Praxe přitom nemusí znamenat pouze klasický pracovní poměr.

Do životopisu mohou patřit brigády, stáže, školní projekty, odborné práce, dobrovolnické aktivity nebo vlastní projekty. Pokud jste například během školy vytvořili web, pracovali s grafikou, programovali aplikaci, organizovali školní akci, vedli týmový projekt nebo se věnovali sociálním sítím, může to být pro zaměstnavatele zajímavější než samotný výčet předmětů, které jste absolvovali.

Důležité je především vysvětlit, co jste skutečně dělali a co jste se při tom naučili.

Místo obecného „absolvoval jsem školní projekt“ je mnohem přesvědčivější uvést konkrétní činnost, například že jste připravovali prezentaci, analyzovali data, komunikovali s ostatními členy týmu nebo řešili konkrétní problém.

Právě konkrétnost může změnit pohled zaměstnavatele na člověka bez klasické praxe.

Firma nechce slyšet jen „chci získat zkušenosti“

Při hledání první práce je přirozené říkat, že chcete získat zkušenosti. Zaměstnavatel ale potřebuje vědět také to, co získá on zaměstnáním vás.

To je zásadní rozdíl.

Věta „rád bych u vás získal první pracovní zkušenost“ popisuje především váš zájem. Mnohem lépe působí sdělení, které ukazuje, že jste schopni firmě něco nabídnout.

Může jít o znalost konkrétního softwaru, cizí jazyk, technické znalosti, práci s AI nástroji, analytické schopnosti, komunikaci se zákazníky nebo jednoduše ochotu rychle se naučit firemní postupy.

Absolvent by se proto před každou reakcí na pracovní nabídku měl podívat na to, co konkrétní firma skutečně hledá. Univerzální životopis rozeslaný na desítky různých pozic může být výrazně méně účinný než dobře připravená reakce na několik vhodných nabídek.

Neprodávejte věk. Prodávejte potenciál

Mladý člověk může mít jednu významnou výhodu: není zatížen dlouholetými pracovními stereotypy.

Nemusí to být vždy výhoda, ale v některých oborech může být velmi cenná. Absolventi často vyrůstali v prostředí digitálních technologií a mohou se rychle orientovat v nových nástrojích. Mohou být zvyklí pracovat s online komunikací, moderními aplikacemi nebo nástroji umělé inteligence.

To ale neznamená, že stačí napsat do životopisu „umím AI“.

Mnohem přesvědčivější je ukázat, jak ji dokážete využít. Pokud například umíte pomocí AI připravit podklady, analyzovat informace, zrychlit administrativu nebo vytvořit první návrhy textů, prezentujte konkrétní schopnost.

Stejný princip platí pro všechny další dovednosti.

Pohovor není zkouška ze školy

Další problém může přijít během pracovního pohovoru. Absolvent někdy přistupuje k rozhovoru stejně jako ke zkoušce. Snaží se správně odpovědět a říká to, o čem se domnívá, že to zaměstnavatel chce slyšet.

Pohovor by ale měl být především rozhovorem mezi dvěma stranami.

Firma zjišťuje, zda se hodíte na danou pozici. Vy zároveň zjišťujete, zda se vám líbí firma, její způsob práce, náplň pozice a lidé, se kterými byste pracovali.

Před pohovorem je proto dobré zjistit si základní informace o zaměstnavateli. Co firma dělá? Jaké produkty nebo služby nabízí? Jaká je konkrétní náplň práce? Proč vás pozice zaujala?

Velmi dobře působí také otázky. Například jak vypadá první měsíc na dané pozici, jak probíhá zaškolení nebo podle čeho firma pozná, že je nový zaměstnanec úspěšný.

Zájem o práci je totiž něco jiného než zoufalá snaha získat jakékoli zaměstnání.

Pozor na jednu velkou chybu

Absolventi někdy reagují na desítky pracovních nabídek bez ohledu na to, zda pro ně dávají smysl. Cílem ale není získat co nejvíce odeslaných životopisů. Cílem je získat vhodnou práci.

Pokud nabídka vyžaduje několik let zkušeností a zároveň jde o pozici, která vás vůbec nezajímá, nemusí být nejlepší volbou investovat do ní čas.

Na druhou stranu není dobré automaticky odmítat nabídku jen proto, že nesplňujete všechny požadavky. Zaměstnavatelé často vytvoří seznam ideálního kandidáta, ale v praxi jsou ochotni přijmout člověka, který některé požadavky nesplňuje.

Pokud splňujete většinu důležitých podmínek a máte o pozici skutečný zájem, má smysl se přihlásit.

První zaměstnání nemusí být dokonalé

Mnoho absolventů má představu, že první práce musí přesně odpovídat jejich vystudovanému oboru, musí být dobře placená a zároveň musí nabídnout skvělou kariérní perspektivu.

Realita může být méně dokonalá.

První zaměstnání je často především příležitostí naučit se fungovat v pracovním prostředí. Zjistíte, jak se komunikuje s kolegy, jak se plánují úkoly, jak funguje odpovědnost, jak se řeší problémy a jaké pracovní prostředí vám vyhovuje.

To všechno jsou zkušenosti, které se později mohou ukázat jako velmi cenné.

Zároveň ale není nutné přijmout úplně všechno. Pokud zaměstnavatel slibuje něco jiného, než nabízí, odmítá vysvětlit podmínky, požaduje nejasné platby nebo na vás během pohovoru vytváří nepřiměřený tlak, je na místě opatrnost.

První práce by měla být začátkem profesního života, ne lekcí v tom, co všechno musíte tolerovat.

Rozhoduje přístup

Čerstvý absolvent nemusí porazit zkušenější kandidáty v množství odpracovaných let. Nemůže. Může je ale předčit v jiných oblastech.

Může přijít připravený. Může znát firmu. Může přesně vědět, proč chce danou pozici. Může mít dobře zpracovaný životopis. Může ukázat vlastní projekty. Může působit spolehlivě, sebevědomě a zároveň pokorně.

A především může zaměstnavateli ukázat, že nechce pouze získat práci, ale chce se stát člověkem, který bude pro firmu užitečný.

První zaměstnání proto nezačíná až podpisem pracovní smlouvy. Začíná už ve chvíli, kdy odešlete životopis.

A právě tehdy máte jako absolvent možnost ukázat, že nedostatek praxe není totéž jako nedostatek hodnoty.