Většina běžných houbařů vyráží do lesa s jasným cílem: najít pravé hřiby, křemenáče, kozáky nebo křehké babky. Jakmile narazí na druh, který tvarem či barvou nezapadá do škatulky klasického hřibu, raději ho obejdou nebo do něj ještě v horším případě kopnou. Přicházejí tak o neuvěřitelné kulinářské zážitky.
Český les totiž ukrývá houby, které si svou chutí, vůní i texturou v ničem nezadají s vyhlášenými šampióny. A často bývají dokonce chutnější. Zde je 5 skvělých jedlých hub, které si zaslouží místo ve vašem košíku.
1. Kotrč kadeřavý
Na první pohled vypadá spíše jako mořská houba, mycí houba nebo velký květák vyrůstající u paty borovice. Pro mnohé houbaře neobvyklý zjev, pro znalce obrovský poklad.
Proč ho sbírat: Má úžasně oříškovou chuť a pevnou, křupavou texturu, která se nerozvaří.
V kuchyni: Je naprosto dokonalý do falešné dršťkové polévky, smetanových omáček nebo jako smažené „škvarky“.
Na co dát pozor: Důkladně ho vyperte. V jeho záhybech se rád schovává jehličí a písek.
2. Muchomůrka růžovka
Slovo „muchomůrka“ vyvolává u většiny lidí strach. Růžovka je však výtečná a naprosto bezpečná houba, pokud znáte její hlavní poznávací znaky.
Proč ji sbírat: Její dužnina má jemnou, masitou chuť (odtud lidový název masák).
V kuchyni: Nejspíš nejlepší houba na klasické řízky v trojobalu nebo na kmíně na sádle.
Jak ji bezpečně poznat:
Třenový prstenec (sukénka) je rýhovaný (má svislé vrásky).
Dužnina po poranění nebo červivosti růžoví až červená (nikdy nezůstane čistě bílá).
3. Pýchavka obrovská
Bílá koule, která může dosáhnout velikosti fotbalového míče i více. V lese ji nepřehlédnete, přesto nad ní mnozí váhají.
Proč ji sbírat: Z jednoho nálezu nakrmíte celou rodinu. Dužnina je čistě bílá, jemná a poddajná.
V kuchyni: Vynikající nakrájená na plátky a usmažená jako houbový steak nebo obalená jako řízek.
Pravidlo sběru: Sbírejte pouze mladé plodnice, které jsou uvnitř Sněhově bílé a pevné. Jakmile začínají žloutnout či hnědnout, jsou už ke konzumaci nevhodné.
4. Sluka svraskalá
Lidé ji často míjejí z obavy, že jde o nějakou jedovatou nebo prašivou houbu. Sluka má přitom jemnou chuť připomínající drůbeží maso.
Proč ji sbírat: Roste často ve velkých skupinách na kyselých půdách a v borových lesích. Je velmi výživná a málokdy bývá červivá.
Jak ji poznat: Má stříbřitě ojíněný klobouk se svraskalým středem a výrazný dvojitý prsten na třeni.
V kuchyni: Skvělá do rizota, směsí na topinky i k nakládání do octa.
5. Václavka smrková
Rostou na podzim v trsech na pařezech a kořenech stromů. Mnohým houbařům vadí jejich mírná trpkost, ale správná tepelná úprava z nich udělí naprostou delikatesu.
Proč ji sbírat: Když narazíte na ten správný pařez, naplníte košík během tří minut.
V kuchyni: Legendární houba do pikantních směsí, gulášů nebo na naložení do sladkokyselého nálevu.
Důležité pravidlo: Václavky vyžadují důkladné povaření (minimálně 20 minut), jinak mohou způsobit žaludeční nevolnost.
Komentáře
Odeslané komentáře se nejdřív moderují a až potom se objeví veřejně pod článkem.