„Nenápadná droga, která ničí životy.“ Dospělí propadají kratomu a odborníci varují před podobností s tvrdými stimulanty

Kratom je často prezentován jako „přírodní alternativa“ ke stimulantům. Jenže odborníci stále častěji upozorňují, že jeho účinky mohou být velmi nebezpečné a v některých ohledech připomínají mechanismus závislosti známý například u kokainu.

Rychlý nástup, krátká úleva a potřeba další dávky

Podobně jako u kokainu uživatelé popisují příval energie, euforie, zvýšené sebevědomí nebo pocit, že zvládnou více práce bez únavy. Problém ale nastává ve chvíli, kdy účinek odezní.

Přichází vyčerpání, podrážděnost, psychický propad nebo úzkosti. A právě tehdy mnoho lidí sáhne po další dávce. Tento cyklus se může velmi rychle opakovat několikrát denně.

Zatímco kokain je vnímán jako tvrdá droga s jasným společenským stigmatem, kratom působí mnohem nenápadněji. Prodává se na internetu, v automatech nebo specializovaných obchodech a mnoho uživatelů má pocit, že když je legálně dostupný, nemůže být tak nebezpečný.

Dospělí si závislost dlouho nepřipouštějí

Velkým problémem je, že závislost na kratomu často vzniká nenápadně. Dospělí lidé ho nezačínají brát kvůli „party efektu“, ale kvůli práci, stresu nebo únavě. Mnozí tvrdí, že jim pomáhá zvládat náročné tempo života.

Právě to ale podle odborníků zvyšuje riziko pravidelného užívání. Člověk si vytvoří psychickou závislost na stavu, kdy pod vlivem látky funguje výkonněji, rychleji a s menší únavou.

Někteří uživatelé postupně přiznávají, že bez kratomu nedokážou vstát do práce, soustředit se nebo zvládnout běžné povinnosti. Objevují se také abstinenční příznaky — nespavost, nervozita, třes, pocení, úzkosti nebo deprese.

Kokain a kratom nejsou totéž. Podobnosti ale odborníky znepokojují

Kratom a kokain jsou odlišné látky s jiným chemickým složením i právním postavením. Odborníci ale upozorňují na podobný psychologický princip užívání: rychlý nástup účinku, krátkodobé povzbuzení a následná potřeba další dávky.

Rozdíl je hlavně v tom, že kokain si většina lidí automaticky spojí s tvrdou drogou. U kratomu tato psychologická bariéra prakticky neexistuje.

Právě proto může být pro některé dospělé ještě zrádnější. Závislost vzniká skrytě, bez výrazného společenského varování. Člověk dlouho věří, že má situaci pod kontrolou — až do chvíle, kdy zjistí, že bez látky už nedokáže normálně fungovat.

„Přírodní“ neznamená bezpečný

Prodejci často zdůrazňují přírodní původ kratomu. To ale podle odborníků neznamená, že je bezpečný nebo bez rizika závislosti. Stejně jako jiné psychoaktivní látky může i kratom výrazně ovlivňovat psychiku, náladu a nervový systém.

Lékaři i adiktologové proto varují hlavně před dlouhodobým a pravidelným užíváním. Největší riziko vidí právě u dospělých lidí pod tlakem výkonu, kteří hledají jednoduchý způsob, jak zvládat každodenní stres a únavu.