Ukrajinci v Česku: Berou lidem práci, nebo drží ekonomiku nad vodou? Nepříjemná pravda je složitější

Část z nich zde našla bezpečí, část nový začátek a velká část také práci. V zemi s nízkou nezaměstnaností to logicky vyvolalo otázku: Co to udělá s českým trhem práce?

Ano, konkurence se zvýšila

Není možné tvrdit, že příchod velkého množství pracovních sil neměl žádný dopad. V některých odvětvích – zejména ve výrobě, skladech, dopravě, stavebnictví, úklidu nebo gastronomii – se nabídka pracovníků výrazně rozšířila. Zaměstnavatelé získali větší výběr a tím i silnější pozici.

Pro českého zaměstnance to může znamenat nepříjemnou realitu. Pokud někdo odmítne nízký plat nebo horší podmínky, zaměstnavatel často ví, že najde jiného zájemce. A právě tady vzniká pocit, že „někdo bere práci“. Ve skutečnosti ale často nejde o sebrané pracovní místo, ale o vyšší konkurenci a tlak na mzdy.

Někteří lidé také upozorňují, že cizinci jsou ochotni pracovat přesčasy, noční směny nebo fyzicky náročné práce, které Češi nechtějí dělat za nabízené peníze. To je pro firmy výhodné, ale pro část domácích pracovníků frustrující.

Jenže bez nich by některé firmy nepřežily

Druhá strana debaty se často přehlíží. Česká ekonomika se už před válkou potýkala s nedostatkem pracovníků. Chyběli řidiči, dělníci, zdravotníci, technici i lidé do služeb. Firmy dlouhodobě hlásily, že nemají koho zaměstnat.

Právě pracovníci z Ukrajiny často obsadili pozice, které zůstávaly měsíce neobsazené. Bez nich by některé provozy musely omezit výrobu, zakázky by se přesouvaly do zahraničí a část podniků by mohla skončit úplně.

To znamená méně daní, méně odvodů a méně peněz pro stát. Jinými slovy: lidé, kteří jsou kritizováni za to, že „berou práci“, často zároveň pomáhají udržet pracovní místa i pro Čechy ve firmách, které by jinak měly problémy.

Přispívají do rozpočtu víc, než si mnozí myslí

Velká část Ukrajinců v Česku pracuje legálně. Platí sociální a zdravotní pojištění, odvádějí daně ze mzdy, nakupují zboží, platí DPH, nájmy, služby a spotřebovávají peníze v ekonomice.

To je důležitý detail, který v emocích často zaniká. Mnoho lidí si představuje, že cizinci pouze čerpají dávky a veřejnou pomoc. Ve skutečnosti velká část z nich systém financuje stejně jako domácí obyvatelé.

Ano, stát má s integrací a pomocí také náklady – školství, zdravotnictví, bydlení nebo administrativu. Ale současně přichází příjmy, bez nichž by byl tlak na veřejné finance ještě větší.

Skutečný problém možná leží jinde

Je snadné ukázat prstem na cizince. Mnohem těžší je přiznat, že český pracovní trh má vlastní dlouhodobé slabiny.

Nízké mzdy v některých profesích.
Drahé bydlení.
Slabá motivace firem investovat do automatizace.
Závislost části ekonomiky na levné pracovní síle.
Nedostatek rekvalifikací pro domácí zaměstnance.

Pokud firma roky funguje tak, že místo vyšších mezd raději hledá levnější pracovní sílu, problém není národnost zaměstnance. Problém je nastavení systému.

Emoce versus realita

Je pochopitelné, že lidé mají obavy. Když rostou ceny, nájmy a nejistota, roste i hledání viníka. A cizinec je snadný terč. Je vidět, mluví jiným jazykem a je symbolem změny.

Jenže realita je méně jednoduchá. Ne každý Ukrajinec je levná pracovní síla. Ne každý Čech je oběť. A ne každá firma jedná fér.

Existují případy zneužívání agenturami, podhodnocených mezd i sociálního dumpingu. Ale tyto problémy nevytvářejí samotní Ukrajinci – vytváří je zaměstnavatelé a systém, který to dovolí.

Nepříjemný závěr

Kontroverzní pravda může znít takto: Ano, Ukrajinci zvýšili konkurenci na trhu práce a některým lidem zkomplikovali vyjednávací pozici. Ano, v některých regionech nebo oborech to domácí zaměstnanci cítí.

Zároveň ale platí, že bez nich by část české ekonomiky měla vážné problémy. Firmy by nevyráběly, služby by chyběly a stát by přišel o miliardy korun.

Otázka tedy nestojí, zda Ukrajinci berou práci. Skutečná otázka zní: Proč je český trh práce nastaven tak, že příchod cizinců dokáže rozdělit společnost místo toho, aby pomohl všem?

A dokud si na ni neodpovíme, budeme dál vést pohodlné hádky o lidech, místo nepohodlné debaty o systému.