Kdo ponese vinu při nehodě? Tesla otevírá v Evropě největší dopravní experiment desetiletí

Ještě před pár lety znělo autonomní řízení jako sci-fi. Dnes už Tesla nabízí systém Full Self-Driving (FSD), který zvládne řídit, brzdit, měnit jízdní pruhy nebo reagovat na semafory. Jenže pozor – navzdory názvu nejde o plně autonomní řízení. Řidič musí být stále připraven zasáhnout. A právě tady začíná evropský spor.

Zatímco ve Spojených státech Tesla nasazuje nové funkce poměrně rychle, Evropa je mnohem opatrnější. Evropské úřady totiž požadují rozsáhlé testování, bezpečnostní analýzy a schvalovací procesy, které mohou trvat roky.

První průlom: Nizozemsko řeklo ano

Velkou zprávou letošního roku se stalo rozhodnutí nizozemského úřadu RDW, který jako první v Evropě schválil používání systému Tesla FSD Supervised na veřejných komunikacích. Po více než 18 měsících testování získala Tesla povolení nabídnout tuto technologii řidičům v Nizozemsku.

Je však důležité dodat jednu věc. Auto stále není „samořiditelné“. Řidič musí sledovat provoz a být schopen okamžitě převzít kontrolu. Nizozemské úřady dokonce zdůrazňují, že nejde o autonomní vozidlo, ale o velmi pokročilý asistenční systém.

Přesto jde o historický krok. Tesla získala první evropskou pečeť důvěry a otevřela si cestu k dalším zemím.

Druhá země už následovala

Krátce po Nizozemsku se přidala také Litva. Ta se podle dostupných informací stala druhou evropskou zemí, kde je FSD Supervised povoleno používat.

Z pohledu Tesly jde o důležitý signál. Firma totiž dlouhodobě tvrdí, že jakmile získá první schválení v EU, další státy budou následovat mnohem rychleji.

Německo? Ano i ne

Když se mluví o autonomním řízení v Evropě, nelze vynechat Německo.

Právě Němci patří mezi průkopníky legislativy pro automatizované vozy. Na německých dálnicích už fungují systémy úrovně SAE Level 3, například Drive Pilot od automobilky Mercedes-Benz. Ty umožňují za určitých podmínek předat řízení vozidlu.

Tesla ale zatím v Německu plné schválení FSD nemá. Firma zde organizuje demonstrační jízdy a testy, avšak ostrý provoz systému FSD Supervised stále čeká na další regulatorní kroky.

Evropa není jednotná

Možná největším problémem Tesly není technologie, ale samotná Evropa.

Z interních jednání mezi evropskými regulátory vyplývá, že některé státy mají vůči systému značné výhrady. Úředníci ze Švédska, Finska, Dánska nebo Norska požadují další data a chtějí jasnější důkazy o bezpečnosti systému. Objevily se také otázky ohledně chování vozu na zasněžených silnicích nebo při překračování rychlostních limitů.

Právě bezpečnost je hlavním argumentem skeptiků. Kritici upozorňují, že označení „Full Self-Driving“ může vytvářet falešný dojem, že auto zvládne vše samo. Evropské úřady proto požadují mnohem přísnější dohled než regulátoři v USA.

Kdo další uvažuje o schválení?

Tesla podle dostupných informací jedná s úřady téměř ve všech evropských zemích. Testování již probíhalo nebo probíhá například v Dánsku a Norsku. Evropské státy navíc pozorně sledují nizozemský model schvalování.

Pokud by Evropská komise přijala návrh Nizozemska na celoevropské schválení, mohl by se proces výrazně urychlit. Jednotlivé členské státy by pak nemusely absolvovat celé kolečko od začátku.

To však zatím není jisté. Některé země chtějí další testy a debata na evropské úrovni stále pokračuje.

A co Česká republika?

Právě tady přichází zajímavá zpráva.

Česká legislativa se na éru automatizovaných vozidel aktivně připravuje. Od roku 2026 vstupují v platnost pravidla, která umožní provoz vozidel s automatizovaným řízením úrovně SAE Level 3. Řidič sice bude muset být připraven převzít kontrolu, ale za určitých podmínek už nebude muset vozidlo neustále řídit.

České zákony už dokonce řeší situace, kdy vozidlo řídí automatizovaný systém a člověk funguje pouze jako záložní řidič. To je výrazný posun oproti minulosti.

Neznamená to však, že si český majitel Tesly příští měsíc zapne FSD a nechá auto jezdit bez dozoru.

Aby Tesla mohla systém oficiálně nabízet v České republice, bude potřebovat příslušná evropská schválení. Pokud se podaří prosadit celoevropskou homologaci během příštích měsíců, první čeští uživatelé by se mohli dočkat relativně brzy. Reálně se však stále bavíme o postupném zavádění a přísně omezeném provozu.

Kdo vyhraje souboj o volant?

Tesla dnes stojí na prahu historického okamžiku. Nizozemsko a Litva už ukázaly, že Evropa není autonomnímu řízení úplně uzavřená. Na druhé straně však zůstává silná skupina regulátorů, kteří požadují další důkazy a větší transparentnost.

Jedno je jisté: budoucnost, ve které auto samo odveze děti do školy a následně se samo vrátí domů, ještě nepřišla. Ale poprvé to nevypadá jako vzdálený sen. Vypadá to jako otázka několika příštích let.

A právě proto dnes Evropané sledují Teslu možná pozorněji než kdy dřív. Protože nejde jen o novou funkci v autě. Jde o rozhodnutí, kdo bude v budoucnu skutečně držet volant – člověk, nebo algoritmus.